Svatojánský průvod v Groebovce

Pletení v parku

Milé pletařky a rozletněné milé maminky s pletýnkama a ratolestma,

Vzhledem k počasí a množství narozeninových réservé v Kafe Kakau budeme až do prázdnin plést podle počasí: při oblačnosti a dešti v Kakau a v případě neodolatelného slunečna v Groebovce, ať už v krásné venkovní kavárně v horní levé části parku nebo piknikově na trávníku v téže zóně ve známých časech čtvrtek 15.30 − 17.30h!

Aktuálně: Pleteme čelenky, letní trička a chystáme se na krásné pruhované tašky!

Samozřejmě, že můžete přijít i bez pletacích ambicí, rádi Vás uvidíme!

Těšíme se

Natálie a Markéta a pletací výbor

Signorina X: Příběh Růženy Zátkové

Signorina X

Velmi inspirující „titul“… okamžitě mne napadlo, komu bych já
říkala „signorina“… Svědectví o výjimečné osobě, projevené odvaze, pevných
postojích a duchovní integritě. O síle ženské existence, inspirující a tvořivé:
Příběh Růženy Zátkové - tak se také jmenuje výstava, která se do 31.7.11 koná
v Císařské konírně Pražského hradu /viz foto/








Růžena Zátková (1885 – 1923) strávila svůj tvůrčí život za hranicemi, proto o
ní vědělo a psalo jen málo odborníků. Ale před deseti lety na ni soustředila
svoji badatelskou pozornost historička umění Alena Pomajzlová - kurátorka
zmiňované výstavy.

Malířka navštěvovala společně se svou sestrou Slávou malířskou školu Antonína
Slavíčka a vedle toho studovala u hudebního skladatele Vítězslava Nováka.
Dokonce se zdálo, že ji čeká kariéra úspěšné klavíristky. Ale nakonec odjela
v roce 1938 studovat malbu do Mnichova. O dva roky později se provdala za
Vasilije Chvoščinského, tajemníka ruského velvyslanectví v Římě… Na výstavě
můžete dál sledovat její krátký, avšak velmi bohatý život

„Růžena Zátková je zvláštní, ve všech smyslech nezávislou kapitolou českého
výtvarného umění.“ – uzavírá svůj článek v příloze v LN Tomáš Tomáš Pospiszyl.

Zvu Vás všechny, signoriny! Mimo jiné se dozvíte se, proč si přála být takto
uvedena na jedné z futuristických výstav…

Jaroslava Šiktancová

Pozvání na výstavu a kávičku POTMĚ

Tip na vznešený výlet

Tři jdou na pole,
ale ta prostřední /oblečená u JiPi?/
se dívá na nás…

Milé spřízněné/ nejen dle pletací příze/ duše, pokud byste měly návštěvu obzvláště milé příbuzné,
vypravte se s ní, pokud by se jednalo o méně milé známé z ciziny, vypravte je samotné. Kam? Do
Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Je to jeden z mnoha domů, dvakrát zabavených a znovu-
navrácených této významné šlechtické rodině, jež se nyní opět o majetek stará a s oprávněnou
hrdostí nabízí pohled do své originální a bohaté umělecké sbírky. Opravdu jsem nevěděla, v jak
úzkém spojení byl s ní třeba Beethoven, ani netušila mnoho dalších historicky zajímavých souvislostí,
které pomohly dnešní podobu sbírky vytvořit. Návdavkem: jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu,
káva s dortem či štrůdlem na terase, pěkné pohlednice ke koupi. Vstupné, ani to nejvýhodnější
(jako obvykle) pro rodinu, není nejnižší. A proto: pakliže se vypravíte, dbejte, ať máte dost času
si všechny místnosti a jednotlivé části sbírky (se sluchátky na uších =zasvěcený rodinný komentář!)
projít! A ty tři,co jdou na pole? Na tu prostřední, co se kouká jinam, stejně jako na dva muže na střeše
a zahradníka v Londýně vás upozorní sám pán z Lobkwizc!
Jaroslava Šiktancová

Více:

http://www.lobkowiczevents.cz/



Infantka Margarita Teresa, Diego Velázquez, olej na plátně, 1655